Otrokář část I – Převaděčka

Povídka je sexuálně mírnější než obvykle. Věci se skutečně udály, jak jsou popsány. Není tam přidáno nic navíc. Pro více zábavy a abych nevypadal tolik jako blbec, jsem povídku zkusil napsat z pohledu bývalé přítelkyně.

Věnováno Thu

Je léto 2006. Kluci se po mě často dívají. Volných Vietnamek nebo asiatek je tu v Čechách málo. Většinou tu pracují chlapi a pak sem přivedou svou rodinu. A když už tu nějaké Vitnamky jsou často se drží Vietnamců. Jsem tu už 5 let a umím trochu česky. Můžu si vybírat. Právě nedávno po mě chtěl telefonní číslo policajt, když jsem překročila povolenou rychlost. Nejspíš chtěl, abych tu pokutu odpracovala v posteli. Jdu kousek od svého domova po obchodním centru Chodov. Koukám po obchodech a po lidech. Venku je pěkně. Naproti mě jde český kluk v kraťsech se sportovní postavou. Zírá na mě. Zaujala jsem ho. Dívám se na něj. 180cm, hezký. Kouká na mě tak hladově. Taky mě přitahuje. Několikrát se po sobě ohlédneme. Ujíždím pryč na eskalátorech a říkám si, že z toho nejspíš nic nebude. Běží za mnou. Těší mě to, ale nedám na sobě nic znát.

„Ahoj. Dáš mi svůj telefon“, ptá se rovnou.

„A co ty potřebuješ?“, ptám se ho lámanou češtinou a při tom chci říct ‘Na co ten telefon potřebuješ’. Jasně, že vím na co ho potřebuje. Než dám někomu telefon, tak ho chci aspoň trochu poznat.

„Moc se mi líbíš“, říká znovu bez okolků. „Mohli bysme jít třeba zítra někam ven spolu nebo na pivo“.

Můj vietnamský přítel v Praze mě naštval a rozešli jsme se. Jsem pár týdnů sama. Přítel mi stále volá, ale já již ho nehci. Jsem trochu naštvaná i na Vietnamce a možná chci i zkusit českého kluka. Dávám Vláďovi telefonní číslo a vidím, jakou má radost. Domlouváme se na oběd zítra v centru Chodov. Chci mu jenpreve představit své mladší sourozence a hlavně 5 letého syna.

Můj nový český kluk se jmenuje Vláďa a ja Thu – vietnamsky Podzim. Setkání se sourozenci a synem proběhlo dobře. Vládǎ říkal, že rodič je ten, kdo kluka vychová a že mu nevadí, když dítě není jeho vlastní. Zkusím s ním jít na rande sama.V Praze se právě blížil festival Mezi ploty. Dva dny se ve velkém areálu léčebny psychicky nemocných Praze Bohnicích soustředí velké množství hudebních skupin a divadel. Jejich představení společně sledují pacienti a normální návštěvnící festivalu. Bylo krásně a oba jsme byli natěšení. Já byla i trochu smutná. Spoustě věcem, co Vláďa říkal, jsem kvůli jazykové bariéře nerozumněla. On to nejspíš ani nepoznal, protože jsem tak nějak přikyvovala a bylo možná zbytečné mu říkat, že mu polovinu nerozumím.

Chodili jsme po parku léčebny a poslouchali různé skupiny. Když mi něco říkal, zamilovaně sa na mě koukal. Párkrát mě vzal za ruku a mě to přišlo fajn zas někoho mít. Chtěl se mě nějak víc dotknout, ale asi se bál a tak mi rozvázal tkaničku.

Vymýšleli jsme další rande a on řekl: „Na procházku“. „Zase na procházku, to mě nudou bolet nohy“ říkám. Jednak to byla pravda a možná jsem ho chtěla i postrčit dál, ať celé léto nechodíme jen na procházky.

Stále ještě bydlel se svou bývalou přítelkyní, se kterou již nic neměl. Já měla byt, kde se mnou byl syn a občas i sourozenci. Šli jsme k nám.

V našem pražském rozpáleném paneláku je pořádné letní horko. Máme vonné tyčinky a intimní lampičku, přestože je večer ještě světlo. Vláďa se na mě dívá hladově jako obvykle. Cítím, jak je naddrženej. Hladí mě kundičku přes shortky. Ležíme vedle sebe. Rozepnul mi shortky a tlačí svou ruku hlouběji do mých kalhotek. Jemně hladí chloupky, klitoris. Když se rukou dostane až do kalhotek přechází z klitorisu na pyksy a prsty zajíždí dovnitř vaginy. Jsem vlhká hned, nemám s tím potíž jako jiné holky.

Svléká mě a líže mi pasky a klitoris. Vydržím to jen 15 sekund a hned mu stahuju trenky a vrhám se na něj. Nasedám na jeho péro. Ráda bych tvrději, ale musím se trochu mírnit. I přes mou touhu je jeho 19cm na mou asijskou pičku moc dlouhý a musím se trochu mírnit.

Komentář autora. Měl jsem předtím 7 holek, ale nikdy ne náruživou. U normální holky se musíte dost snažit a sex si vlastně odpracovat. Bez ohledu na to, zda ji uspokojíte či nikoli. Proto se v posteli ani moc nesnažím být mírný a romantický. Pro holku dělám jen to, co se jí líbí, aby se udělala. V ostatním jsem pak spíš jako zvíře, co si hledí svých pudů. U holky, co má opravdu ráda sex – jedna z 20 nebo 50, to ale odpracovat nemusíte. Jde to samo a pohltí Vás to, ani nevíte jak.

Málokdy se potkají 2 náruživí lidé. Pak je to opravdu hodně intenzivní a nespoutané. Více než v erotickém filmu či pornofilmu, kde to zpravidla jeden či oba jen hrají či se naopak kvůli scénáři jeden z herců brzdí, přestože třeba pornoherečka upadne do skutečného orgasmického tranzu. Tuhle oboustrannou erotickou a intimní intenzitu totiž přesvědčivě nedokáže hrát nikdo. Mj. Asiatky opravdu ty kundičky mají menší stejně jako asiaty mají menší penisy a černoši větší. Není to pověra. Z větší části je to o tom, že jsou malé a drobné, ale z části i o rase.

Jen asi 2 minuty jsem se mohla těšit mírnému a postupnému roztahování mé vaginy v poloze na koníčka. Pak mě obrátil na záda a začal mě píchat vší silou. Nemohla jsem křičet, protože vedle v pokoji byly sourozenci. Jeho pták byl opravdu dlouhý a bolelo to. Ale také se mi to líbílo. To mu nestačilo. Po chvíli mi roztáhl nohy úplně. Opřel je o své ramena a šukal mají malou pro tohle netrénovanou asijskou pičku opravdu tvrdě. I přes bolest jsem se udělala. Moje hnědá kundička byla pořádně vyšukaná a trochu zarudlá. Tekla mi krev, přestože jsem nebyla panna.

„Promiň,“ řekl mi Vláďa. Viděla jsem, jak je z toho smutnej. „To nevadí, líbilo se mi to,“ řekla jsem po pravdě.

„Uvidíme se zítra?“, zeptal se.

„Nemůžu každý den. Musím pracovat a taky dělat jiné věci,“ odmítla jsem. Potřebovala jsem prostor pro práci syna a jiné lidi a taky nechat bolavou kundičku odpočinout. Viděla jsem, jak zase zesmutněl.

„Tak pozítří“ souhlasila jsem s bližším datem, než jsem původně plánovala.

Jdeme do soukrémého bazénu. 10 lidí dohromady 1400korun na hodinu. To není moc. Vláďa to chce zapaltit, ale jsme tu krom něj samí Vietnamci, tak ho nenecháme.

V bazénu mě různě objímá, hladí a líbá před mými kamarády. Ty si nás nevšímají, ale zprávu bývalemu příteli určitě doručí. Jeho ruce jezdí po mém zadku a nohou a já ho objímám a tisknu k sobě. Je naddrženej a já taky. Mám s ním mít sex tady před kamarády? Jo, chce se mi. Šáhá mi do kalhotek a za chvilku je odtahuje stranou. Jsem zády ke stěne bazénu a on čelem kem mně. Zavádí mi penis do vaginy. Nejprv to jde ztuha, protože voda smyje sekret na povrchu. Po chvíli se do mě protlačí a jemně přiráží. Dostává se hlouběji. Jsem sevřená mezi jeho tělem a stěnou bazénu. Moje píča nemá kam útéct, ale ani nechce. Líbí se mi to. Chvíli mi šuká kundičku a pak toho necháme a jdeme plavat. Já teda nemumím plavat a zkouším svůj „psí styl“, kterým uplavu pár metrů, než se chytím kraje bazénu. Mj. Vietnam je nudle protažená kolem moře, takže většina z nás to k moři nemá daleko. Ale většina z nás na rozdíl od Čechů neumí plavat. Jsme chudá země a nemáme bazény, kde by se to děti učily.

Večer sedíme na karooke. Kluci a holky. Samí Vietnamci. Vláďa pokukuje po jedné z mých známých. Opřu mu hlavu o rameno a hezky se k němu vinu. Aby mě cítil a věděl, že patřím k němu a on ke mě. Funguje to stejně jako na každého. Evropanky to nedělají, protože jsou na to příliš hrdé. Pro mě to jen znamená spojit příjemné s užitečným. Líbí se mi se o svého kluka opřít a jemu to také dělá dobře. Připadá si mužně. Ptá se mě provokativně: „Jsou tu v Sapě Vietnamské holky na sex?“

„Lajo!” Lehce ho napomenu a pokračuju. „Jestli chceš, nějakou Ti přivezu z Vietnamu. Stojí 250 000,- na rok včetně dokladů“. Viděla jsem, jak je v šoku. Nařekl na to ani slovo, neptal se. Ale řekl si o to.

Komentář autora: Myšlenka, že si na rok mohu koupit otroka, je naprosto mimo moje chápání a šoků této intenzity ani člověk celkem dobrodružné povahy za život nezažije mnoho. Je velký rozdíl o tom jen slyšet v novinách a být tomu naprosto blízko tak, že to visí čistě jen na Vašem rozhodnutí. Takové všci bych nebyl schopen pro základní rozpory s mým morálním přesvědčením. Jak říkám, je to zcela mimo mé chápání, proto jsem to vůbec ani nezvažoval. Z hlediska fantazie je to ale fascinující myšlenka a o ní bude druhá, již typicky drsně erotická a zcela vymyšlená, navazující povídka.

Jedeme na společný výlet do města Tábor. Procházíme krásné středověké město a jíme na zahrádce na hlavním náměstí. Ptám se Vládi: „Co budeme dělat?“ „Půjdem na pokoj“, uculí se. „Ty chceš pořád sex“, vyčtu mu. Nic neříká a je zase smutnej. Jdme na pokoj. Hned mi sundavá šortečky a na mé kalhotky kouká jako na zjevení. Vykoupu se a spíme spolu. Šuká mě zase tvrdě a po sexu zase krvácím, ale již méně. Chci se jít vykoupat, ale chytne mě před zrcadlem před skříní a se zálibou si mě prohlíží. Líbím se mu. Těší mě to. Je fajn někoho mít. Ikdyž to jeho péro je fakt dlouhý a pořád mě bolí břicho.

Další den jedeme na nedalekou zříceninu Kozí Hrádek. Jsme tam sami. Zajdem za stěnu. Přitiskne mě ke stěně a líbá mě. Hladí mě po zadku a nohou. Rychle si kleknu a vyndám mu tvrdý penis z ktaťasů. Strčím ho do pusy a přirážím. Při tom mu ho honím. Asi po minutě nebo po dvou mu z penisu začíná téct zvlhčující sekret a já taky pělně vlhnu. Vláďa mě otáčí čelem ke zdi. Chytá mě za kyčle a přitahuje k sobě můj vystrčený zadeček. Už už chce do mě vrazit svůj penis, ale najednou slyšíme hlasy. Jde sem někdo jiný. Rychle natáhneme kalhotky a kraťasy a opuštíme místo. Jdeme na cestě bažin po dřevěné lávce. Vláďa hledá vhodné místo na soulož, ale já nechci. „Štípou mě komáři,“ říkám se smíchem a utíkám. Na pokoji mě samozřejmě opíchal. A můžete si sami odpovědět, jestli mě po tom dráždění šetřil. Vždy se snáží mě co nejvíc roztáhnout a proniknout tak hluboko, jak to jen jde. Občas, když mi to má přijít – mám mít orgasmus, vzdychám jeho jméno: „O Lajo“! Aby věděl, že je to blízko.

Na cestě zpátky se mě ptá: Asi Tě tady často balí český kluci, že jo? „Jo, Balej. Policajti“, povídám a směju se. „Jak to?“, ptá se Vláďa. „Jednou jsem neměla pás a zastavili mě. Ptali se na telefonní číslo. Ale já policajta nechtěla.“

„A proč ne?“

„Mají málo peněz“. odpovídám se smíchem. Nevadí mi to říct, možná i proto, že vše s Vlaďou platím, i když se s placením často nabízí. Možná proto, že mám dost peněz a možná proto, aby věděl, že se o sebe umím postarat.

„No a jak to dopadlo s těmi policajty“, ptá se dál vláďa. „Řekla jsem že jsem těhotná a smála se. A oni, že nevypadám těhostná. Tak říkám, že jenom 3 dny těhotná. A zase jsem se smála. Telefon jsem jim nedala.“

Jezdíme po mých zákaznících a od nich vybírám 2 nebo 3 tisíce dolarů. Vláďa udiveně říká: ‚Ty máš tedy dobrej job. Jezdíš po lidech a vybíráš tisíce dolarů.“ „Lajo!“ napomenala jsem ho. Tváří se, že neví, co si má myslet. „Měla jsem stánek s občerstvením, vydělala peníze a teď je půjčuju,“ dodám na vysvětlenou. Myslí si, že jsem novinářka a nemusím mu vyklopit, že pašuju Číňany do Německa. Nepřemýšlí o tom. Pořád se tak nějak bojí. Občas navštívíme mé známé v Sapě a vidím, že v něm vzbuzují obavy. Třeba když hrajou karty o peníze nabízím mu, zda se chce přidat. Váhá a odmítá. „Ty se pořád bojíš“, komentuju to trochu vyčítavě a vzase je smutnej.

Možná je fajn, že si jazykově úplně nerozumíne. Spousta nepříjemného se toho možná prostě neřekne. Můj svět je dost jiný než ten jeho a já nevím, jestli do něj zapadne. Grilované vepřové s nudlemi – Bun cha – v Sapě mu ale moc chutná.

Při sexu stále krvácím. Ale postupně si zvykám. Jak do mé malé buchtičky Vláďa nakládá a postupně jí roztahuje víc a víc. Snaží se mojí kundičku trochu šetřit, ale nedá mu. Je jako zvíře. Dělá mu dobře šukat mě tvrdě. A mě taky. Vždy končíme zpocení vyšukaní. Oba jsme aktivní, nenecháváme to na rozdíl od jiných na druhém.

U Vláďova nejlepšího kámoše hrajeme svlékací prší. Znám mě asi 2 týdny a bojím se o mě a tak mě nenechá prohrát a jsme pryč. Ptá se mě později „Měla bys sex s kámošem a se mnou najednou, kdybych chtěl?“ Kývla jsem a zasmála se. Vláďu to moc vzrušilo.

Další dny zkoušel mojí prdelku. Namazal mě vevnitř jelením lojem. Bolí mě to. Postupně mě roztáhuje prdelku víc a víc a zavedí svůj 19 cm dlouhý penis hlouběji – asi do půlky. Vzdýchám bolestí ale držím. Postupně se uvolním a mám ho v zadku celý. Ani to nebolí. Jeho teplé sprerma mi teče do bolavé prdelky. „To radši konec než do zadku“, říkám mu. Je zas hodně smutnej a nic neříká. Můj zadek je pro něj zjevně hodně důležitý. Nechávám ho proto do zadečku i další dny a už to není ani tak nepříjemné. Dokonce na výletě na Slapech ho sama vyndám z vaginy a zavádím do prdelky. Očas mi pak prdelku namaže jelením lojem, aby nesvědila a rychleji se zahojila. Má rád mě, syna i sourozence a za sexuální věci je moc vděčněj. Líbí se mi to s ním, ikdyž často nerozumín, co říká a nevím, jestli se hodí do mého světa.

Jednou u mě doma u doma viděl 12 Číňanů, co jsem právě převáděla. Zdravil je vietnamsky „Xin chao“, ale nikdo mu neodpověděl. Bylo to vtipné i smutné zároveň, protože jsem mu to nemohla vysvětlit.

Po pár dnech mě od toho ale ulevil bratr. Ptá se Vládi: „Víš, co ségra dělá za práci?“ „Buď zticha“, okřiknu bráchu. „No jasně, je novinářka“ odpoví Vláďa. „To má jenom jako. Je mafiánka. Pašuje Číňany do Německa, pokračuje brácha pravdivě.“ Teď mu asi zapadne, proč vybíráme tisíce dolarů po vietnamských stánkařích.

Vláďa odpovídá bráchovi: „S tím bude muset přestat, postarám se o ni“.

Pár dnů na to vztah končím. Nerozumím Vláďovu jazyku. Nevím jestli se ke mně hodí, ikdyž se mi to s ním líbí. Taky se nabouralo pár lidí, co jsem převážela a mám problém. Potřebuju ochranu svého starého přítele.

Vláďa na mě po oznámení rozchodu čeká několik hodin asi 500 metrů před mým domem na zarostlé slouce kousek od dálnice. Nechce to vzdát. Píše „Budu čekat celou noc, dokud nepřijdeš“. Píšu mi, že jsem ve Švédku a že nepřijedu.

Vidíme se naposledy na rozloučenou. Říkám, že nakonec jsem přijela a Vláďa už tam nebyl. Ale asi by to stejně nepomohlo. Vysvětluji mu důvody rozchodu, jak je cítím. Je úplně rozbitej. Jdeme k němu domů naposledy. Chvilku si povídáme a pak me vezme do náruče a nase do postele. Bojím se a on to vidí. „Neboj, neublížím Ti“, říká mi s láskou a upřímným pohledem do očí. To mě uklidní. Položí mě do postele, ale v tom přichází jeho expřítelkyně. Jdeme na metro. Projede pár meter a stále mě drží. Nemůže mě pustit. Nechám ho. Jede asi 6 metro. Pouštím mě a jemně mi říká „Tak běž.“ Chce se nám oběma brečet, ale nikdo nebrečí.

Po roce mi nechal u mámy prsten, plyšáka a česko vietnamskou básničku. Brečela jsem, když jsem to četla. Pár měsíců nato jel do Vietnamu, aby si tam někoho našel. Šel říct mám rodičům, že chystá svatbu a já přijela a odvezla ho domů. Když vystupoval, chtěl mi dát pusu. Ucukla jsem. Přemýšlela jsem, jak ho získat zpátky, ale bylo mi to teď hloupé. S expřítelem už jsme spolu nebyli. Požádala jsem ho, aby se Vládi zeptal. Vláďa mu odpověděl, že jsem skvělá a že mě má moc rád, ale že 3 týdny před svatbou už nehce svou budoucí ženu odmítnout.

Naposledy jsem s ním mluvila telefonicky, když se s ženou vrátil z Vietnamu. Chvíli se mnou mluvil, ale asi nechápal, proč volám. Po chvíli se necítil dobře a dal mi svou ženu k telefonu. Jako já jsem dávala svého k telefonu přítele, když jsem už nevěděla, co říct. Chvíli jsem si jeho ženou povídala, popřála jí štěstí a to je má poslední vzpomínka na Vláďu.

Kometář autora: Asi rok po konci vztahu jsem se ještě vyptával po Vietnamských známých co to znamená „O Lajoo“, než mi došlo, že to bylo mé jméno.

Vlada Koranda 2024, majitel extasica.com

Dodatek pro fanoušky: Tentokrát jste na pornopovídku čekali opravdu dlouho. Musel jsem odvést hodně práce na obchodu. Design webu, vývoj hraček. Zkvalitnění porfolia. V létě a na podzim budou přibývat novinky z největší světové výstavy hraček Shang Haji 2024. Zejména vibrátory a najpokročilejší panna, jíž v Čechách zatím nikdo v nabídce nemá. Chci Vás poprosit, dejte o nás vědět přátelům. Věřím, že takovou kvalitu pomůcek žádný jiný sexshop nenabízí. Volné pokračování povídky bude epické.