Legální erotický privát nebo BDSM studio

Jak legálně poskytovat sexuální služby.

Poskytování vlastního těla či mysli pro sexuální služby dobrovolně, osobou starší 18 let, zákon neupravuje (nezakazuje). Takové sexuální služby lze bez omezení inzerovat na místech přístupných osobám starším 18 let. Speciální servery a tiskoviny pro nabídku sexuálních služeb. Ale při decentní vizualizaci nelze vyloučit ani jiná média či prostředky reklamy, jež nepohoršují veřejné mínění či inzertní pravidla daného média.

Nelegální nabízení jiných osob než své vlastní, tj. trestný čin kuplířství dle § 189 z. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník a dětí, tzn. dle § 126 TZ osob mladších 18 let.

Povolení sexuálních služeb

Pokud poskytujete vlastní tělo, takové povolení nepotřebujete. Můžete mít však zájem svou prostituci skrýt třeba před sousedy. Své sexuální služby pak inzerujete jako masáže či masáže s erotickými prvky. Pro to je třeba živnost Masérské, rekondiční a regenerační služby (dále jen “masážní služby”). Masážní služby jsou již živnost požadující určitou kvalifikaci osoby masáž provozující. To lze nejrychleji získat dvou měsíčním rekvalifikačním kurzem pro Sportovní a rekondiční masáž. Na internetu těchto kurzů najdete spousty. Je i možné, že kurs Vám zaplatí úřad práce. Následně můžete požádat o ohlášení živnosti za poplatek 1000 kč na živnostenské úřadě. V rámci poplatku 1000,- lze zahrnout i další živnosti např. modeling, fotografování, poradenství, aj.

Na privát stačí jedna odpovědná osoba s kvalifikací pro masážní služby, jež garantuje kvalitu masáží ostatních, kteří kvalifikaci nemají. Podobně jako např. studenti v kadeřnictví.

Jako živnostník platíte vyšší minimální zdravotní pojištění a navíc i důchodové pojištění. Měsíčně to v roce 2023 je celkem necelých 6000,-. V zásadě to využívají osoby, jež zprostředkovávají prostituci – tedy kuplíři.

Povolené místo provozování sexuálních služeb

Provozovat sexuální služby lze v České republice kdekoli, kde nebudí veřejné pohoršení (přestupek výtržnictví)a nejsou zakázány vyhláškou obce. V zásadě to budou priváty, salóny, domácnosti, kanceláře, hotely a jiné uzavřené prostory nebo odlehlé venkovní prostory.

Danění sexuálních služeb

Není úplně jasné, jaké místo mají příjmy z privátních sexuálních služeb ve světle zákona o daních z příjmů. Zda jde o nedefinované příjmy, jež je třeba danit či zda se na tyto příjmy zákon vůbec nevztahuje. Např. s ohledem na zatím převažující společenský názor, že stát si zatím nepřeje být “veřejným pasákem” a před privátní prostitucí proto zavírá oči. Rovněž takové příjmy by se finančnímu úřadu těžko prokazovaly. Klienti budou využívání privátních sexuálních služeb popírat. V případě dobrovolné prostituce je to stejně jako v případě pornofilmů příjem, který Vás živí a kterým dobrovolně v případě dobrovolné prostituce přispíváte k ekonomice a blahobytu společnosti. Měl by se tedy stejně jako v případě příjmů z pornofilmů danit. V případě nedobrovolné prostituce by takový příjem pasáka byl zabaven jako výnos z trestné činnosti a příjem prostitutky jako oběti trestné činnosti by daněn být neměl.

Pokud v České republice přiznáte jako živnostník příjmy např. 500 000 CZK za rok, s 60% nákladovým paušálem zbude ke zdanění 200 000,-. To po odečtení nezdanitelného základu (sleva na dani na poplatníka cca 70 000,-) bude znamenat výslednou daň 0,-. Daň ve výši 15% se hradí až ze zisku nad cca 230 000,- za rok.

Kdo je kuplíř

“Kdo jiného přiměje, zjedná, najme, zláká nebo svede k provozování prostituce, nebo kdo kořistí z prostituce provozované jiným …”

Kuplíři se občas maskují jako provozovatelé masážních salonů či pronajímatelé prostor. Pokud prostituky vypoví, že jeim zprostředkovával klienty, tak toto maskování v trestním řízení příliš nepomůže.

Spadají tam tedy nejen otrokáři či pasáci, jež své objeti do prostituce nutí či děvkám berou peníze, ale i všichni, jež zprostředkovávají dobrovolnou prostituci. Je otázka zda by prosté telfenní operátorky privátů spadali pod pojem “kořistnit” z prostituce. Nejspíš nikoli. Jejich odměnou není kořist, ale platba za práci operátorky. Podobně na tom bude ochranka v bordelech, jež tam jen pracuje, nikoli jež obírá sexuální pracovnice o peníze. Ta právní úprava je značně děravá, neboť de lege ferenda (z hlediska nastavení spravedlivého práva) není rozdíl mezi dobrovolnou prostitucí provozovanou nezávisle a provozovanou pod někým jiným (kuplířem). Navíc při této definici by musela být kuplířem jakákoli porno agentura či porno producent. A zatímco za dobrovolné kuplířství podmínky padají, porno agentury a porno producentni postihováni nejsou. Ten zákon je špatně nastaven, ale umožňuje to postihovat skutečné sexuální otrokáře, jimž by se provek nedobrovolnosti prostituce občas těžko prokazoval.

Právní obrana kuplíře dobrovolných prostitutek

V žádném případě se nechci zastávat otrokářů, jež jiné do prostituce nutí. To je zcela špatně. Klientky našeho sexshopu jsou i bordel mama, jimž jiné ženy pomáhají jako partačky. Za práci a peníze jsou jejich prostituky rádi a dělají to zcela dobrovolně, tak jako pornoherci nebo většina prostitutek v české republice, jež nepracují na sebe. Jsou to prostě sexuální zaměstnanci. Ne každý, kdo je třeba na alkoholu a drogách, si dokáže zajistit privát a klienty. Někteří z té práci nejsou nadšení, ale kdo je jako zaměstnanec nadšený z jakékoli práce? Je to pro ně prostě východisko, na které by bez cizí pomoci třeba neměli.

V zásadě lze shrnout, že osoba zprostředkující dobrovolnou prostituci nedělá společensky nic špatného. Ale zákon to přesto trestá, aby pořešil jinou věc – nedostatek důkazů při nedobrovolné prostituci. Ústavní soud by danou zákonnou definici nejspíše musel shodit. Ale klasická bordel mama dobrovolných prostitutek není osobou, jež by se na Ústavní soud obracela. Zpravidla je to ženská, která by se jinak sotva uživila.

Kuplíř dobrovolných prostitutek by tedy měl být se svými děvkami zadobře. Prostitutky by v trestním řízení měly vypovídat tak, že provozují pouze masáže a povídání. Pak nebude, jako zprostředkovanou prostituci prokázat. Trestu za kuplířství dobrovolných prostitutek by se dalo též bránit argumentací minimální společenské nebezpečnosti. Nedává smysl postihovat za pomoc k něčemu, co chce jiná osoba dělat dobrovolně (pokud to neubližuje ostatním, což v případě prostituce platí). Navíc není rozdíl mezi porno agenturou či pornoproducentem a bordel mama dobrovolných prostitutek. Naopak nucené prostitky by vypovídat měly, aby gangy otrokářských kuplířů pomohly rozbít a potrestat.

Pokud máte dotazy, napošte je do komentáře.

Pro úplnost. Občas se nás lidé ptají, zda můžeme zprostředkovat nějaké sexuální služby. to neděláme. Jsme jen sexshop.

JUDr. Ing. Vladimír Koranda, Ph.D., redaktor Extasica.com